Městys Olbramkostel
městysOlbramkostel

Z historie

Několik pohledů do nejstarší minulosti Olbramkostela

Olbramkostel, rozložený nad potokem, pramenícím poblíž nádraží v Šumné, má pozoruhodnou minulost a je jedním z mála míst, která vznikla ve starší době a u nichž můžeme alespoň usuzovat na dobu jejich založení.

Jméno samo je dosti vzácné, obdobně byl pojmenován zaniklý Sekyrkostel někde u Podivína. Okolní vsi jsou starší, byť některé byly dočasně pusté, jako Žerůtky a Hostěrádky, nebo dokonce zcela zanikly, jako vsi Telčice, Vlkov, Hipice a Šimperk v okolí zříceniny hradu Šimperka. K nejstarším místům, doloženým na počátku dějin Moravy, patří v okolí předně Hradiště Sv. Hipolyta a samotné Znojmo; v bližším okolí Vranov a Kravsko. Zajímavá je i obdoba Olbramkostela a jinak mnohem staršího zmíněného Hradiště, obě místa měla stará světská proboštství neznámého původu.

Počátky Olbramkostela můžeme klást do souvislosti s nedalekou zříceninou hradu Šimperk, která leží nad zákrutou potoka západně od obce. Východiskem k přibližnému pokusu určení stáří obce je samo jméno Olbramkostel, stejně tak jako jméno Šimperk. Obě jména musíme spojit s rodinou Schenků, původem asi z Rakous, která byla ve službách moravských markrabat, předně jako purkrabí na hradě Děvičky na Pavlovských vrších, zde se připomíná Lutold z rodu Schenků v letech 1234 a 1235.

Jméno otce Olbrama se pak promítá i do naší krajiny, písemné zprávy o tomto Olbramovi známe z let 1218 a dále až do poloviny třináctého století; z druhé čtvrti téhož století máme zprávy o jeho synech Lutoldovi, Markvartovi, Vilémovi a Olbramovi, z nichž Vilém byl kastelánem na hradě Vranově roku 1239. Jména čteme společně.  Vezmeme-li v úvahu ještě vzdálený Kostelec (v pramenech německy Wolframs) až na zemské hranici u Jihlavy, vezmeme-li k tomu předpoklady o stavebních počátcích olbramkostelského chrámu na konci období, kdy se ještě stavělo románským a pak pokračovalo gotickým stavebním slohem, zvážíme-li spojení jména Olbram s jistě tehdy významnou a v krajině nápadnou stavbou nového kostela, jsme (bez ohledu na větší upřesnění ) někde v polovině třináctého století. Písemné prameny jsou někdy sporné, jejich datování bývá nejisté a tak při jejich užívání je velké opatrnosti. Z rozmanitých písemných zpráv, uváděných v souvislosti s Olbramkostelem a tehdejším zdejším světským proboštstvím, nutno volit až ty poslední, ke konci století, kdy máme zcela jistou zprávu o tomto sídle z roku 1293.

Sledování osudů Olbramkostela v době od založení až po přelom prvé a druhé čtvrti šestnáctého století je možné jedině v souvislosti s uvedeným proboštstvím. Zprávy se týkají buď samotných proboštů, nebo proboštského statku, který zasahoval do okolí i vzdálenějších míst, jak celkem podrobně a dostupně popsal F. V. Peřinka ve Vlastivědě moravské. Až ze závěru existence statku máme i zprávu o poddaných . Je to popis z roku 1500. Ale to jsme již na konci existence olbramkostelského proboštského statku, který byl roku 1526 posledním proboštem Dr. Janem Skálou z Doubravky se svolením olomouckého biskupa prodán královskému městu Znojmo. Tak přešel Olbramkostel, tehdy ves, do vlastnictví města Znojma jako součást městského statku. Další osudy jsou pak na dlouhou dobu spojeny s osudy tohoto statku města Znojma.

Za dvanáct let po prodeji statku městu Znojmu došlo k významné události pro Olbramkostel. Listinou danou dne 10. září 1538 v Linci, povýšil král Ferdinand vesnici na městys, kterému dal právo, aby se v něm mohli usazovat řemeslníci, dále znak, právo pečetit zeleným voskem, konat týdenní trh a jeden trh výroční. Tato česká listina, dochována v originále, je uložena v Okresním archivu ve Znojmě, ve fondu Archiv města Znojma, listiny, čís. 204. Uprostřed listiny je barevně namalován přidělený znak dle popisu v textu listiny. Olbramkostel se stal střediskem několika obcí statku města Znojma a udělení těchto uvedených práv Olbramkostel bylo jistě i v zájmu samotného města. Město Znojmo zde mělo pivovar, hostinec, pozemky a rozsáhlé lesy, v neposledním místě, co do významu byly i četné zdejší rybníky, významný činitel ve středověkém hospodářství velkostatku. Trosky tohoto majetku se udržely v obci až do prvé poloviny 20. stolení. Významným podnikem bývala i potašárna (salajna).

Znak městyse Olbramkostela v původní podobě byl popsán takto: „….štít červený, v němž ve spodku kopec zelený, na kterémžto kopci dvě věže bílé okrouhlé stojí, majíce dveře žluté barvy a v každé věži pět oken, nebo-li střílen, nad nimiž krovy špičaté, křidlicí pokryté a makovice a korouhvičky žluté jsou, mezi kterýmižto věžemi na kopci zeď cihelné barvy, se třemi stíny a uprostřed té zdi střílna jest, nad tou zdí a mezi těmi dvěma věžemi korec, neboližto sypeň a veslo, kterým slad míchají, na kříž předložené…“ Setkáváme se tu už ve znaku z roku 1538 s přímou narážkou na pivovar.

Druhý znak městyse Olbramkostela je značně mladší a postrádáme v něm ony dva nástroje, používané při vaření piva. Znak je jen částečnou obdobou prvního znaku a je doložen roku 1749. Ve znaku vyjádřené písmeno Z je jistě poukazem na město Znojmo.

Třetí znak je doložen roku 1810. Představuje podobu kostela s věží a strom, dole letopočet 1810.

Poslední znak je obdobou znaku prvního, volně podanou. Nahoře uprostřed jsou dva křížem položené srpy, svědectví, že pivovar dávno přestal existovat.

Městys

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Smart Info

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.